Nemeton Realizace spol. s r.o. vtiskneme vaší zahradě příběh…+420 608 340 085
info@nemeton-realizace.cz

KRAJINNÝ PLÁN A ZELENÁ INFRASTRUKTURA

Krajina každé obce je v první řadě unikátní a neopakovatelnou. Jsou zde místa velmi hodnotná, zajímavá, najdou se i plochy poškozené, a také krajiny, kterým se říká všední nebo každodenní.

Snaha o zachování fragmentů původní krajiny, zakotvit ochranu krajiny, hledání možnosti další péče a rozvoje v územním plánu a legislativě, možnost žít v krajině, je hlavním důvodem vypracování územní studie s názvem Krajinný plán v době, kdy vypracování Krajinného plánu není povinnou součástí územně – plánovací dokumentace a metodika Koncepce uspořádání krajiny ve smyslu znění Stavebního zákona ještě stále není jednoznačně definovaná.

Vypracování Krajinného plánu je důležitý koncepční krok, který musíme udělat pro obnovu krajiny. Je také pokračováním díla, které již bylo v této oblasti vykonáno. Je nástinem dalších možností jak zlepšit svoji krajinu, ve které žijeme, zabránit jejímu dalšímu poškozování a zabezpečit její trvale udržitelný rozvoj.

 

Krajinný plán se zpracovává jako podklad pro vypracování  Územního plánu v duchu Evropské úmluvy o krajině a nového nástroje pro plánování krajiny – Zelené infrastruktury. Důležitou součástí práce je spolupráce s veřejností od samého začátku projektu. Zpracování krajinného plánu je  tedy jednoduché, srozumitelné všem občanům a zájemcům o krajinu a poslouží jako zdroj informací pro následné úkoly a dílčí realizace.

 

 Evropská úmluva o krajině

Tato úmluva je výsledkem mnohaletého úsilí vybrané skupiny odborníků a iniciativy orgánů Rady Evropy. Úmluva byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v roce 2000. Česká republika ji podepsala v roce 2002 a od 1. 10. 2004 se stala pro ČR závaznou. Cílem této úmluvy je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat celoevropskou spolupráci v této oblasti. Česká republika přijetím této úmluvy mimo jiné uznala, že krajina je důležitou součástí kvality života lidí v městských oblastech i na venkově, v narušených oblastech i v oblastech vysoce kvalitních, v oblastech výjimečných, pozoruhodných i běžných.

Dle Evropské úmluvy o krajině:

a “krajina” znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je

výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů;

b “krajinná politika” znamená vyjádření všeobecných zásad, strategií a orientací

kompetentními veřejnými orgány, které umožňuje přijetí specifických opatření,

zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny;

 

c “cílová charakteristika krajiny” znamená přání a požadavky obyvatel týkající se

charakteristických rysů krajiny, v níž žijí, formulované pro danou krajinu

kompetentními veřejnými orgány;

 

d “ochrana krajiny” znamená činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo

charakteristických rysů krajiny, odůvodněné její dědičnou hodnotou, vyplývající z její

přírodní konfigurace a/nebo z lidské činnosti;

 

e “správa krajiny” znamená činnost, která má, z hlediska udržitelného rozvoje, zajistit

pravidelné udržování krajiny s cílem řízení a harmonizace změn, které jsou způsobeny

sociálními, hospodářskými a environmentálními procesy;

 

f “plánování krajiny” znamená činnosti s výhledem do budoucna, které mají za cíl

zvýšení hodnoty, obnovu nebo vytvoření krajin.

Zelená infrastruktura

Vytvoření infrastruktury s přírodními, polopřírodními, užitkovými či urbanistickými krajinnými strukturami, která přispívá k zachování bilogické rozmanitosti a dalších environmentálních faktorů a současně společnosti poskytuje cenově příznivé a udržitelné služby.

Výstižnou definici zelené infrastruktury uvádí David C. Rouse ve své knize „Green infrastructure. A Landscape Approach“: Pojmem zelená infrastruktura se označují prvky, které spojují přírodní a zastavěné prostředí a zpříjemňují život ve městech. Jsou to například údolí řek a potoků, parky, stezky pro pěší a cyklisty, zelené střechy, zelené ulice a stromový porost ve městech. Na regionální úrovni zelená infrastruktura zahrnuje soustavu přírodních oblastí, zelených ploch, zelených stezek, obhospodařované (lesní a zemědělské) půdy a dalších prvků, které mají společně mnohostranný pozitivní vliv na zdraví a kvalitu života lidí a na dobrý stav ekosystémů,(…).

Příkladem dobré zelené infrastruktury je vytváření přirozených záplavových oblastí, zatímco hráze pouze předcházejí záplavám, záplavové oblasti navíc akumulují vodu, filtrují vodu, stabilizují hladinu podzemní vody, skýtají možnost k rekreaci, ukládá se v nich CO2 a napomáhají k propojení přírodních stanovišť.

Pracovní postupy

 

Vycházejí z pěti základních elementů krajinného plánu:

 

a. Člověk v krajině – obytnost, průchodnost – okruhy (cyklo+pěší, kočárek), pocit pohody, výhledy. Definování skutečných potřeb obyvatel, hledání možnosti využít staré historické původní cesty, které se ve fragmentech dosud zachovaly. Definování vycházkových okruhů pro obyvatele mimo silniční síť. Zachování a podpora hodnotných výhledů. Návrhy laviček, obnova významných míst jako např. křížky, Boží muka, atd.

b. Retence vody v krajině – přírodě blízká obnova vodních toků, zachování mokřadů, tvorba vsakovacích pásů, nepravidelně zaplavované louky, změna zemědělských kultur podél toků. Definování kontinua říční krajiny, stanovení šířky krajiny kolem toků k posílení jejich retenční a ekologická funkce.

c. Kulturně-historické dědictví – historické cesty, historické struktury krajiny, křížky, kapličky, atd. Poznání historického vývoje území, zaniklé obce, archeologické naleziště, důležitá místa bývalých osídlení staveb, hospodářských i jiných objektů.

d. Přírodní hodnoty – ÚSES, NATURA, EVL, mimolesní vegetace, významné stromy, mokřady a jiná cenná společenství. Definování důležitých ploch a objektů lokálního významu a snaha o přiblížení a napojení těchto ploch pro potřeby místních obyvatel.

 

e. Hospodářské využití krajiny, zdroje místní energie – voda, vítr, dřevo, biomasa. Definování možností využití místních zdrojů energie.

Krajinný plán je vypracovaný v rozsahu katastrálního území a pro chápání souvislostí bude graficky interpretován jako jedno území viděné v následujících aspektech:

 

1. Kompoziční vztahy v krajině

2. Přírodní hodnoty, územní systém ekologické stability

3. Prostupnost v krajině

4. Voda v krajině a říční krajina

 

Nabízíme kompletní provedení Krajinného plánu, včetně všech analýz a komunitního plánování. Hlavním garantem a projektantem je Ing. Klára Salzmann PhD. autorizovaný krajinářský architekt

Fotografie krajin naleznete také v sekci GALERIE.

Komentáře nejsou povoleny.